SMT offsite

--- for English, please scroll down --- Zahradník Rudolf Wácha Kníže Jan Adolf II. povolal roku 1854 ze zámecké zahrady v Děčíně zahradníka Rudolfa Wáchu (1826–1899), rodáka z Chýnova u Tábora. Wácha vedl práce na úpravách hlubockého parku až do jeho dokončení v roce 1864. Využil přitom bohatých zkušeností z rozsáhlých studijních cest do tuzemska i do ciziny. Wáchův seznam dřevin pěstovaných na Hluboké vroce 1865 uvádí několik set druhů a odrůd domácích a introdukovaných dřevin. Podle jeho návrhů byl založen také krajinářský park kolem Schwarzenberské hrobky u Třeboně (po roce 1875) nebo městský park Na Sadech v Českých Budějovicích (1874–1880). Wácha byl váženým občanem města Hluboká, řadu let stál jako starosta v čele městské rady. Je pohřben na nedalekém hřbitově na okraji zámeckého parku. Jan Topka (1858–1942) byl po skončení studií přijat do dvorské zahrady na Hluboké, kde s Wáchou pracoval na systému dendrologických sbírek. Od 90. let až do roku 1909 byl vedoucím knížecího za...

  --- for English, please scroll down ---   Vyhlídky Park situovaný na návrší poskytuje široké výhledy do okolní krajiny protkané četnými alejemi. Už v roce 1664 Jan Adolf I. hrabě Schwarzenberg vydal instrukce k vysazování dubů a buků, aby zvěř setrvávala v zimním období na panských pozemcích a nepůsobila škody na polích, patřících ostatním hospodářům. V tomto období bylo vysazeno mnoho dubových alejí podél cest a na hrázích rybníků, které dosud tvoří jeden z typických prvků zdejší krajiny. Nadohled od panského sídla dal vystavět kníže Adam František Schwarzenberg na počátku 18. století lovecký zámek Ohrada. Zámek propojený s okolní krajinou soustavou alejí sloužil panstvu jako zázemí během pořádání velkolepých parforsních honů. V roce 1842 zde nadlesní Václav Špatný na příkaz knížete založil lesnické a lovecké muzeum. V roce 1939 byla při zámku založena zoologická zahrada jako živá expozice muzea. V polovině 19. století došlo během přestavby hlubockého zámku k úpravám ...

   --- for English, please scroll down --- Vodojem a Štekl Zásobování zámku vodou vyřešila již v polovině 16. století dřevěná vodárna u řeky Vltavy, vybavená na svou dobu důmyslným čerpadlem. Zděná budova vodárny z roku 1735 se dočkala další přestavby v roce 1822. Vodní turbíny pohánějí čerpadlo, osazené v roce1932. Během poslední přestavby zámku byl na pahorku před zámkem na základech zbourané bašty zbudován věžový vodojem. Novogoticky upravený užitkový objekt je jedinou zděnou stavbou uvnitř krajinářského parku. Vedle něj byla ve skále vysekána nádrž jako rezervoár přebytku vody. V současné době se voda používá např. k zásobování fontán v okolí zámku a jezírka uprostřed parku. Cesta od vodojemu k zámku vede kolem romantické novogotické budovy, nazývané Štekl. V původní stejnojmenné budově v předhradí barokního zámku se nacházely byty knížecích úředníků. Kníže Jan Adolf II. dal pokyn ke zboření staré budovy a výstavbě nové až roku 1861, po ukončení hlavní etapy přestavby zá...

 --- for English, please scroll down --- Kompozice parku Krajinářský park založený v polovině 19. století vytváří s novogotickým zámkem a záměrně utvářenou okolní krajinou harmonický celek jednotného stylového výrazu. Velkoryse řešená kompozice důmyslně využívá situování parku na náhorní plošině nad řekou Vltavou, což umožňuje četné výhledy „hluboko“ do krajiny a vyvolává dojem rozšíření parku až k obzoru. Nejbližší okolí zámku má po historizující úpravě podobu pravidelných parterových zahrad, které se rozkládají na dvou terasách. Z níže položené Dolní zahrady se otevírají výhledy do parkově upravené krajiny s loukami a alejemi. Zahrada na horní terase před vstupem do zámku má reprezentační charakter, který umocňují přilehlé budovy zimní zahrady a jízdárny. Protáhlá dispozice parku navazuje na vstupní část a rozvíjí se západním směrem kolem hlavní kočárové cesty procházející celým parkem. Na hlavní cestu navazují menší procházkové okruhy, které propojují přírodě blízké scenérie t...